Závěr výletu a odjezd domů

12. 3. 2018 20:00

V první části jsme ujeli 6300 km a viděli převážnou část míst západní USA, které za to stojí. Po dokončení našeho road tripu nám zbývalo ještě 9 dní, které jsme využili převážně k návštěvám a seznamování s americkou kulturou. Den po návratu jsme šli na narozeniny, grilovalo se, hráli jsme Black Jack a já jsem se s pánem domu fakt luxusně zbořil z mexickýho chlastu Fireball.

Následující den jsme měli v plánu Calaveras Big Trees NP a panečku… jak já jsem trpěl. Na druhou stranu je zajímavý, že i když mně bylo fakt blbě, kdybych měl znovu tu stejnou příležitost, udělal bych to do puntíku stejně. Byla to prostě super sranda, hrál se rockenroll na klavír, amíci se učili nadávat česky a pili jsme, jako by nám bylo 15.

Kamarád John Vybiral s českými kořeny nás tedy ráno vyzvedl a vzal do již výše zmíněných Calaveras Big Trees, což je takovej míň zprofanovanej Sequoia National Park. Po cestě zpět jsme se zastavili ve westernovým městečku Columbia a poté si John ještě vymrčel návštěvu Moaning Cavern (já už byl fakt utavenej).

Po jednodenním odpočinku u kulečníku, bazénu a drobným nákupu vína jsme s Johnem Vybiralem vyrazili v podstatě na blind k Lake Tahoe. Prostě jsme netušili, co nás čeká. Tady se hodí taková malá vsuvka: docela se bojím lítat. Nějak tomu pořád nevěřím a cesta letadlem pro mě není nijak obzvlášť radostnej zážitek. John nám domluvil let v kluzáku, což je věc, do které bych asi stěží šel sám od sebe. Když se totiž normálně bojíte, že vám vysadí motory, není nic lepšího, než letět bez nich. Přes počáteční obavy to ale bylo super, o tom žádná. Na otočku jsme zajeli do Emerald Bay a poté se vrátili do dočasného domova.

Další den jsme večer šli na návštěvu k bývalýmu šerifovi, kterej je tak trochu ztělesněním staršího americkýho vlastence. Zapomněli jsme u Johna doma dort a osud mi přál natolik, že mi Richard na cestu pro něj půjčil Dodge Challenger Scat Pack, což znamená 6,4 litru a 485 dost nasraných koní v manuálu. Nebudu tajit, byla to ta nejlepší jízda pro dort v životě. Jen se podívejte na video.

Pár zbývajících dní uteklo jako voda a my jsme se vrátili v pořadí třetím nájemním autem zpět do San Francisca, kde jsme strávili poslední den našeho tripu. Aby se to neztratilo někde dole, podívejte se na video, které je průřezem celého road tripu.

Calaveras Big Trees
Možná největší výhodou Calaveras Big Trees je absence turistů. Dopoledne jsme tady nepotkali v podstatě nikoho.
Calaveras Big Trees
Člověk by řekl, že tohle musí být šiška spadená ze sekvoje, ale paradoxně tyhle monstra padají ze stromů s relativně normálním vzrůstem.
Calaveras Big Trees
Na první fotce to vypadalo, že ty stromy nejsou nic extra, takže se podívejte na srovnání s referenčním člověkem (velikost M).
Columbia
Westernové městečko Columbia, do jehož centra můžete jen pěšky, nebo na koni. Já po té chlastačce předchozí den přišel samozřejmě pěšky.
USA cake
Melinda si s sebou do USA přivezla své řemeslo a na jednu z návštěv udělala naprosto luxusní mrkvovej dort, kterým si získala každýho, kdo ochutnal.
Melinda portrait
Melinda nikdy na našem road tripu nespala (to je ironie, žejo), takže na dvou výletech s Johnem si to naprosto vynahradila – od baráku střih přes černou přímo na místo.
Emerald Bay
Kdo pojede kolem Lake Tahoe, nesmí minout kouzelnou zátoku Emerald Bay.
Dodge Challenger Scat Pack
Ten první Dodge Challenger byl super, ale tohle bylo ještě o level jinde. Nebylo to primárně o výkonu, kterýho měl i první Challenger dost, ale hlavně v naprosto čistokrevné koncentrované muscle car Americe v každým kousku toho auta. Už asi vím, co budu v budoucnu nutně potřebovat...
John, John and us
Naši skvělí přátelé z USA, se kterými jsme strávili posledních pár dní dovolené.
Lombard Street
Poslední den v San Franciscu jsme vandrovali po různých místech (samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít jízdu po Lombard Street).
Pier 39 San Francisco
...a Pier 39...
Keep out
Mafiánští holubi v San Franciscu serou na nějaký cedule a zákazy.

Díky všem, kteří blog dočetli až sem. Věřím, že vám pomůže, pokud podobnou cestu sami plánujete, protože já osobně už nevím, jak by ten itinerář ještě šel vylepšit. Obzvlášť ale děkuju Melindě, která to se mnou vydržela, ochotně vstávala na focení v nesmyslný časy, kdy Zeman a ostatní slušní lidé ještě spí… a hlavně mně v San Franciscu na začátku našeho společného výletu řekla “ano” 🙂