22. 9. 2017 1:15

Osmý den road tripu jsme navštívili Lower Atelope Canyon, což je úzká soutěska, která vznikla převážně vodní erozí. Větší deště s sebou přináší bleskové záplavy (flash floods), protože zdejší udusaný písek jen velmi neochotně vsakuje vodu a veškeré srážky musí někudy odtéct – právě tímto způsobem vzniklo obrovské množství kaňonů v oblasti hranice jižního Utahu a severní Arizony a každý další déšť kaňony pomalu mění a dotváří.

Prohlídky jsou možné jen s průvodcem, přičemž Navahové říkají, že je to pro vaše dobro, aby jste se v kaňonech neutopili – chtě nechtě jsme tedy měli první organizovanou prohlídku, což mě v minulosti Lower i Upper Antelope Canyon odrazovalo. Musím ale uznat, že nepodívat se sem by byla chyba. Červené kaňony jsou prostě úžasná podívaná a ráj pro fotografy, kterým ale z důvodu obrovské turistické popularity Lower ani Upper Antelope Canyon v poslední době nejdou moc na ruku a dostat se sem se stativem buď nejde, nebo stojí kolem $200. Po těchto kaňonech jsme ještě měli v plánu fotografickou tour po Antelope Canyon X, ale nakonec jsme ji zrušili, protože Lower Antelope Canyon nás plně uspokojily i bez stativu.

Ve městě Page jsme si prohlídli návštěvnické centrum přehrady Glen Canyon Dam – 220 metrů vysoká přehrada formující jezero Lake Powell. Návštěvnické centrum je interaktivní, takže Melinda všechno ošahala a vyzkoušela. Jakmile se mi ji odsud podařilo dostat, vydali jsme se směrem k severnímu okraji Grand Canyonu, který je oproti jižnímu okraji hůře dostupný a tedy mnohem méně navštěvovaný (sám jsem tady taky nikdy nebyl, zatímco na jihu už třikrát). Vyhlídky byly skvělé a zůstali jsme zde i chvilku po západu slunce, což ale znamenalo, že na motel v St. George jsme dorazili až kolem 11 v noci. Nevadí, North Rim stál za to!

Lower Antelope Canyon vstup.
Před vstupem do kaňonu se hromadí lidi a průvodci protahují skrz jednu skupinku za druhou. Co jsem pochopil, tak v podstatě jediným limitem je schodiště na začátku kaňonu, po kterém někteří jdou jako posraní.
Lower Antelope Canyon entrance.
Tour jsme měli zabookovanou hned na 9 ráno a bál jsem se, že v kaňonech bude málo světla. Ale naopak: jakmile do kaňonu začínalo prosvítat přímé světlo, ztratilo se kouzlo měkkého odraženého světla a jemných stínů.
Lower Antelope Canyon.
Útvary v kaňonech mají často svá jména – třeba tohle je pirát z pohledu, ze kterého moc jako pirát nevypadá.
Lower Antelope Canyon.
Spoustu z těchto míst možná znáte z ploch v operačním systémů Windows, popřípadě z Androidu (na jabka nemám peníze).
Lower Antelope Canyon
Úžasná hra světel a stínů vytváří ten správný abstraktní shit, který normálně moc rád nemám, ale tady mě opravdu bavil.
Lower Antelope Canyon.
Z kaňonů se mně líbí opravdu hodně fotek, takže jich z tohoto dne zveřejním o něco více, než je u mě obvyklé.
Lower Antelope Canyon.
Ochotně návštěvníky fotil i náš průvodce Filando, který navíc všem ochotně nastavil telefony a po cestě radil, odkud je záběr nejlepší (asi).
Lower Antelope Canyon.
Navažský písek se po namočení opravdu lehce láme a drolí, takže každý větší déšť (včetně toho dva dny zpátky) kaňony mění a dotváří.
Lower Antelope Canyon.
Výrazy kaňonů se mění za s každým dalším krokem. Tahle fotka se mi třeba líbí hodně, zatímco fotka o dva kroky vedle nestojí za nic.
Lower Antelope Canyon.
Jo jo, Windows 7.
Lower Antelope Canyon out.
Kaňony zvenku jsou docela nenápadné a Filando původ jejich jména vysvětlil tak, že lovci uvnitř čekali, až budou antilopy kaňon přeskakovat, a stříleli šípy přímo směrem vzhůru. Mně to přijde složitý, ale nechci se hádat.
Glen Dam Page.
Tohle jen pro doplnění předchozího: řeka Colorado 5 zatáček před Horseshoe Bend, kde jsme fotili o den dříve. O kousek dříve se nachází přehrada Glen Canyon Dam, která v šedesátých letech zklidnila divokou řeku Colorado.
Grand Canyon North Rim.
Na severním okraji Grand Canyonu strašně foukalo a byla zima, ale na fotku jsme to vydrželi 🙂
Grand Canyon North Rim.
Severní okraj Canyonu je úžasný a nabízí snad ještě lepší vyhlídky než okraj jižní.