10. 10. 2017 21:05
Kolem páté hodiny ranní jsem se vzbudil téměř přirozenou cestou bez budíku (byla mně kosa jako svině), vzbudil jsem Melindu, sebral jsem ji bundu, kterou jsem si nachystal před spaním (ale špatně hlídal), udělal jsem fotku z Dante’s View směrem na východ (tedy opačná strana než v noci), a vyrazili jsme dolů za teplem.
Těsně před východem slunce jsme byli blízko Zabriskie Point, kde jsme sice o den dříve fotili západ slunce, nicméně nakonec jsme se zde zastavili i ráno.
Po neúspěšném hledání něčeho k snědku jsme si dali beef jerky ze železných zásob a počkali na otevření návštěvnického centra (Melinda totiž sbírá mapy). Dále jsme se zastavili na Mesquite Flat Sand Dunes, provedli jsme neúplný trail k Mosaic Canyon, projeli jsme kolem Artist’s Pallete a na závěr Mrtvého Údolí se ještě jedno zastavili v Badwater Basin vyzkoušet denní teplotu.
Cestou do Palm Springs jsme měli v plánu projet národní park Joshua Tree, což jsme ale vzhledem ke zdržení v Death Valley stíhali jen s odřenýma ušima – zde se projevily zkracující se dny v září. Po menší poradě jsme se rozhodli radši vyrazit směrem k Palm Springs a užít si toto krásné město.
A tady jsme se trochu přepočítali. Ubytování podle Bookingu mělo být relativně ok s hodnocením 7.7, což ovšem nekorespondovalo se současným stavem. V motelu Vagabond Inn Palm Springs totiž zrovna probíhala rekonstrukce 90 % pokojů a my jsme byli posláni do zadní části velké budovy, která se krčila jen pár metrů oproti stoupající hoře u města.
Možná nám měl napovědět vozový park na parkovišti (starý pickupy, omlácený plechovky – a do toho ten náš bílej Challenger), ale za poslední rožek v druhém patře jsme se opravdu báli jít. Vzápětí se ukázalo, že naše obavy nebyly liché: stál tam černý chlapík, na ochozu byl vařič, na zemi posraný trenky a všude tepal hipec. Teď už jsem neměl pochyb – jsme v údolí trvalých rezidentů.
Zamkl jsem Melindu na pokoji a vydal se na recepci. Paní na recepci byla vstřícná a ihned mi nabídla pokoj o kousek blíže parkovišti (a hlavně ne za tím děsivým rožkem). Na pokoji jsme seděli hrozně zklamaní a po chvilce se rozhodli, že jdeme na recepci udělat check out a najít něco lepšího (hlavně bez klientely tohoto typu).
Paní na recepci nyní byla o poznání méně vstřícná a oznámila nám, že pokoj je prodán přes Booking a musíme zaplatit plnou cenu, i když tam nezůstaneme. Chvilku jsme se zkoušeli dohadovat, ale neměli jsme sílu pokračovat. Finální resumé znělo, že stav hotelu není jejich problém a případně se můžeme obrátit na Booking.
V centru Palm Springs jsme našli hotel 7 Springs Inn & Suites, odvyprávěli jsme zde náš příběh, dostali 10 % slevu (výsledná cena byla asi jen o tři kila vyšší než v předchozím případě) a neuvěřitelně si užili zdejší dva bazény a jednu vířivku.
Později večer mně ještě došel e-mail od Bookingu, že ubytování Vagabond Inn Palm Springs se rozhodlo moji rezervaci bezplatně zrušit, což paní recepční předtím prezentovala jako nemožnou věc a raketovou vědu. Takže den zachráněn!
Někdy kolem desáté začala Melinda zkoušet různé úvazy šátku pro zmírnění horka včetně hippies, onkostyle i Wilma Flintstone.
