V pondělí večer odjíždím z LA směr domů a kolem auta prochází Míša. Ptá se mě, proč si pořád kupuju langoše, když ona má pro mě nachystaný těsto. A já říkám jak to mám vědět more a zadruhý je někdy lepší zaplatit 90 Kč, než obtěžovat dobré lidi Lanžhota. No každopádně nakonec se na Instagramu domlouváme a tak je mi v úterý odpoledne doručen do kulturáku langoš dle vlastní konfigurace – tedy tatarka a sýr, jak to jí slušní lidi. Jen abyste věděli, česnek vynechávám čistě proto, aby mi netáhlo z mordy.

Letos bylo největším tématem v LA svatba Verči Prajkové a Tomáše Orlického. Ani nedokážu spočítat, kolik lidi za mnou v průběhu hodů došlo, aby mi připomenulo, že tahle svatba bude příští rok a já ji budu fotit. To, že ji budu fotit, bylo dost zdůrazňováno – asi proto, abych si toho opravdu vážil. Myslím, že kdyby v LA měla být Olympiáda, zdaleka tak moc by se o tom nemluvilo.

Každopádně úterý je třetí hodový den, a to si vybírá krutou daň. Namátkou je tak nepřítomen třeba František C., nebo Peťa, jehož vtípky „ahooj dědo“ mi lehce chybí. Hbitě ho ovšem se slovy „dědo dej mi kilo“ zastupuje Marek, a tak je svět zatím v pořádku.

V úterý na hodech probíhá volba a právě k nově zvoleným stárkům se někdy kolem šesté i s muzikantama (fenomenální Zlaťulkou v tomto případě) odchází. Na programu není nic jinýho, než lejt bomby a poslouchat, co holky zase vypotili za vlastní písničky. Kolem osmé totiž začínají nastupovat partičky s telefonama v rukou a to znamená jediný – soudný den, de se prát prádlo a na nikom z pánské části chasy nezůstane nit suchá.

I to je důvod, proč zvlášť v úterý je vhodný si holky nijak zvlášť nerozesírat. Protože pak můžete udělat třeba chybu jako já, když jsem se Mirky omylem řečnicky zeptal, jestli nezačíná být do kroja nějaká přestárlá. Rozhodně jsem to tak nemyslel, spíš to byl velice nediplomatický způsob, jak se ji zeptat, kolik jí je let, protože se zrovna v kroužku řešilo, jak jsou všichni ti jednadvacetiletí lidi do kroja už strašně staří a kdesi cosi… ale běda, jak si něco takovýho dovolí říct externista.

Nicméně písnička, ve které jsem byl zmíněn, nebyla žádný terno, protože naštěstí jsem i letos odolal a s chasou se neopil, takže na mě prostě nebylo jakou špínu vytáhnout.

Hej tak to je zatím vše přátelé. Opět moc děkuji za pozvání do LA a doufám, že se vám všechny fotky líbí. A taky doufám, že se vám líbí i tyhle bláboly, který k tomu dost pracně potím. Díky moc a hodům zase někdy zdar! ❤️