V úterý jsem se rozhodl splynout s davem, oblíkl jsem tedy pavlovskej kroj a vyrazil vstříc dobrodružství. Respektive touhle dobou jsem ještě nevěděl, že mě nějaký čeká… ale pěkně popořadě.
Nedávno jsem na Přiznání z hodů četl přiznání někoho, kdo má ráno po probuzení dvě hlavní obavy:
1) Co kroj.
2) Jestli nebude na přiznání.
No já bych k tomu ještě doplnil třetí obavu, a totiž jestli se hodovej fotograf nenajebal a nezůstal na hodech až do rána.
Když jsem před šestou při rozbřesku odcházel z muziky, dával jsem to za vinu tomu zpropadenýmu kroji, kterej mě mentálně vrátil o mnoho let zpět a donutil mě navzdory všem středečním povinnostem takhle moc zapařit.
Jakmile jsem k večeru začal trochu střízlivět, napadl mě o něco prozaičtější důvod: prostě to bylo super a bavilo mě to s lidma z VP.
Jinak mě hned následující den poprosila nějaká holka, že pokud mám fotku, jak si dává pusu s jedním klukem, ať ji nezveřejňuju. Napsal jsem ji, že je to o trochu horší a poslal ji fotku, kde mu olizuje prsa.
Standardně to tedy beru jako samozřejmost, ale pro tentokrát zdůrazním, že kdybyste nebyli spokojeni s prezencí některé z vašich fotek v této reportáži, ozvěte se mi a já ji smažu. Jen prostě některý fotky byly moc vtipný na to, abych se nad něma bavil jen já.