Tak tohle mě málem zabilo 😵
Je to těžký, když Bílovčáků je v průvodu jak přespolních v Prušánkách (nebo ještě víc).

Velké Bílovice tak mají své prvenství, protože je nestihnu zpracovat do týdne, což se mi z hodů dosud vždy podařilo. Nedá se ale nic dělat, zase je tady nálož fotek, jakou jsem z jednoho hodového dne ještě nikdy nedal 🙂

A ještě jedno prvenství putuje do Velkých Bílovic: jsou to totiž první hody v této sezóně, kde jsem si konečně dal langoš. Je to pro mě taková odměna a vždycky když se potřebuju namotivovat na focení hodů, řeknu si, že si za odměnu koupím langoš. No a od začátku téhle sezóny to byla vždy jedna z prvních věcí, kterou jsem po příchodu na sólo kontroloval.

Možná jsem našel díru na trhu, ale třeba v Kobylí byl langoš z nabídky občerstvení škrtlej a když jsem se na to paní doptával, říkala, že s tím je moc drbání.
O to větší překvapení bylo, že ve VB se tahle nesmyslná pochutina koupit dala. Vítězoslavně jsem došel ke stánku a když jsem chystal můj oblíbenej junk s tatarkou objednat, zjistil jsem, že nemám peníze.

Víte, já v Bílovicích moc lidí neznám. Sice se to nezdá, ale je to docela velkou překážkou, když chcete někoho požádat o zapůjčení financí na langoš. Naštěstí se objevila hromada přespolních a pak už to bylo jen o výběru vhodnýho a bonitního kandidáta, na koho udělat smutný voči a nechat si jídlo zafinancovat.

Takže díky Katko!