Sigma nabízí několik objektivů s ohniskovou vzdáleností kratší než 30 mm a zároveň vysokou světelností. Tato recenze se zaměřuje na variantu s ohniskovou vzdáleností 28 mm a světelností f/1.8.
Jako jednu z hlavních nevýhod (i výhod) zrcadlovek s čipem APS-C lze považovat právě jejich prodlužování ohniska 1.5x crop faktorem. Na kinofilmu se ohnisko 50 mm považovalo za základní, jelikož perspektiva přibližně odpovídá vnímání lidského oka. Mimo jiné nebyl (a není) problém vyrobit poměrně levně objektiv s touto ohniskovou vzdáleností a dobrou světelností současně. Problém nastává až při použití tohoto ohniska na APS-C zrcadlovce. Jak mnozí potvrdí, zdaleka se nejedná o tak univerzální sklo jako při použití kinofilmu, popřípadě FF zrcadlovce.

Pro začátek uvedeme několik základních informací:
Konstrukce: 9 skupin / 10 členů
Clona: 1.8 – 22
Počet lamel clony: 9
Závit na filtry: 77 mm
Min. zaostřitelná vzdálenost: 0.20 m (zvětšení 1:2.9)
Velikost (délka x průměr): 83.5 mm x 80.0 mm
Váha: 480g

Ohnisková vzdálenost objektivu na APS-C zrcadlovce tedy dává 42 mm a tím ho předurčuje k univerzálnímu použití. V následujících kapitolách se dozvíme, jak si v tomto nesnadném úkolu Sigma vede.
Poznámka: tělo fotoaparátu indikuje minimální clonu f/1.7, což neodpovídá popisu objektivu (1.7 je zapsáno i v EXIFu). Podle testu proti Pentax A 50 1.7 je ale expozice Sigmy o něco málo tmavší, a proto budu u popisku uvádět jako nejnižší clonu 1.8.

Sigma 28 mm f/1.8 EX DG – zpracování a konstrukce

První, co vás na objektivu zcela jistě zarazí, je jeho velikost. Objektiv musí působit na Pentaxáka, zvyklého na Limited sklíčka, prostě příliš neotesaně. Pro srovnání zde je Pentax A 50 1.7, který by u jiných značek měl jistě ve specifikaci slovíčko „pancake“.

Povrch objektivu je příjemný, semišově působící. Bohužel Sigma měla dobrý důvod od této povrchové úpravy ustoupit a novější objektivy už ji nepoužívají. Po delším používání totiž dochází k loupání povrchu. Kaňkou na kráse je také krytka objektivu, která působí dojmem toho nejlevnějšího plastu. Samozřejmostí je kovový bajonet.

V podstatě máte pocit, že jste za své peníze dostali sklo, které má skutečně nějakou hodnotu. Můj problém například s Pentax DA 35 mm f/2.4 je v tom, že tento objektiv díky vzhledu nepůsobí nijak luxusně (ačkoli opticky může být lepší než Sigma). Plastový bajonet jen vše potvrzuje. Nicméně hlavním důvodem, proč jsem DA 35 mm vynechal je, že se mi Sigmu (nový kus) podařilo koupit jen o něco dráž než zmiňovanou Pentax alternativu.
Nicméně stále mě napadá, že velikost Sigma mohla vyřešit i lépe. Například Tamron 70-300 f/4.0 – f/5.6 používá filtry o 15 mm menší a přitom má přední člen podobných rozměrů.

Přední čočku Sigmy lemuje poměrně široký plastový lem, který je dále směrem k okraji rozšířen. To umožňuje použití skutečně masivní sluneční clony a skutečně mastných CPL/ND/UV/.. filtrů. Možná to je nutné brát jako vlastnost Sigma skel, které jsou prostě masivní – stejně jako Pentax (zejména Limited) jsou prcci. Na přenášení oceníte prostě spíše Pentax.

Sigma 28 mm f/1.8 EX DG – ovládání a AF

Objektiv nemá vlastní zaostřovací motor. Používá ten zabudovaný v těle fotoaparátu a to mu mimo jiné umožňuje být středem pozornosti při ostření. Při testech jsem zjistil, že jestliže fotíte blízké objekty (například štěňata, makro) sluší objektivu korekce -20 μm (jemný frontfocus). S tímto nastavením ale pohoříte při focení krajiny, popřípadě portrétu s půlkou těla a více. Poté je vhodnější nastavit korekci +50 μm, což znamená, že zde objektiv naopak trpí back focusem. Jediným funkčním 100% řešením je servis.
Jelikož objektiv má opravdu široký ostřící prstenec, byl by problém, kdyby se otáčel (nebylo by objektiv za co držet). To Sigma vyřešila posuvným ostřícím prstencem. Jestliže je prstenec odsunutý směrem od těla, objektiv ostří automaticky a otáčení samotného prstence nemá na zaostřenou roviny žádný vliv. Pokud prstenec přesunete směrem k tělu, otáčí se, nicméně ostřit manuálně nemůžete, neboť byste otáčeli i zaostřovacím motorem v těle. Proto je nutné ještě přesunout přepínač AF/MF na těle do polohy MF. Podivné řešení, ale příjemnější než objektiv držet za otáčející se prstenec.


Pokud máte na těle nastaveno AF a na objektivu MF (prstenec se otáčí), lze slyšet větší zátěž AF motoru. Za to může převod ostřícího prstence. Prstenec se totiž neotáčí bez odporu (jak tomu většinou bývá u AF skel), ale klade rovnoměrný příjemný odpor. Díky tomu je ostření například při videu velice příjemné. Při natáčení videa také oceníte převod pouze 90° (0.2 m – ∞), naopak přesné ostření na kratší vzdálenosti s využitím liveview může činit problém. Zamrzí jen otočené ostření (otáčením doprava ostříte na nekonečno – opačně od Pentax skel).

Sigma 28 mm f/1.8 EX DG – optické vlastnosti

Pro srovnání optického výkonu byl použit objektiv Pentax 18-55 mm f3.5 – 5.6 a z řad monofokálů Pentax A 50 1.7. Na levé straně se vždy nachází Sigma a na pravé straně druhý srovnávaný objektiv.

Sigma 28 1.8 vs. Pentax 18-55 3.5-5.6
Srovnání se setovým objektivem se může zdát jako hloupost, ale Pentaxí 18-55 nepatří mezi nejhorší a k testu jiný objektiv jednoduše nemám.
28mm @ f1.8, střed

28mm @ f2, střed

28mm @ f2.5, střed

28mm @ f2.8, střed

28mm @ f4, střed, (Sigma 3.5, moje chyba)
28mm @ f4.5, střed
28mm @ f5.6, střed
28mm @ f8, střed
28mm @ f11, střed

Střed Sigmy je přijatelný od f/1.8. Od f/2.5 již lze mluvit o solidní ostrosti. Náskok před setovým objektivem se srovnává až u f/8. Jinak není příliš o čem psát. Těžko soudit, zda je to na pevné ohnisko dobré, či špatné, jelikož Pentaxí setový objektiv je za své optické vlastnosti hodnocen velmi dobře. V jeho prospěch také hraje fakt, že kolem 30 mm podává své nejlepší výkony. S verdiktem tedy zatím počkáme.

28mm @ f1.8, levý horní roh

28mm @ f2, levý horní roh

28mm @ f2.5, levý horní roh

28mm @ f2.8, levý horní roh

28mm @ f4, levý horní roh (Sigma 3.5)
28mm @ f4.5, levý horní roh
28mm @ f5.6, levý horní roh
28mm @ f8, levý horní roh
28mm @ f11, levý horní roh

Bohužel zde se naplno ukazuje největší slabina Sigmy. Roh snímku trpí opravdu velkou neostrosti. Následně jsem tedy test na plně otevřenou clonu zopakoval s tím rozdílem, že jsem zaostřil na okraj snímku.

Z toho vyplývá, že objektiv trpí poměrně silným zakřivením roviny ostrosti. Rohy nám jednoduše utíkají z roviny ostrosti, ačkoli jsou ve stejné vzdálenosti od fotoaparátu. Tato vlastnost se nemusí projevovat tak silně při focení na delší vzdálenosti a vyšší clony. Optický výkon je se setovým objektivem na ekvivalentních clonách srovnatelný či lepší.

Sigma 28 1.8 vs. Pentax A 50 1.7

Následuje srovnání s Pentaxem A 50 1.7. Podle zkušeností mnoha uživatelů se jedná o nejostřejší Pentax objektiv z řad starých padesátek (ostřejší než A/FA 1.4 @ 1.7).

Sigma 28mm @ f1.8, Pentax 50mm @ 1.7, střed
Sigma 28mm @ f2, Pentax 50mm @ f2, střed
Sigma 28mm @ f2.2, Pentax 50mm @ f2.2, střed
Sigma 28mm @ f2.5, Pentax 50mm @ f2.5, střed
Sigma 28mm @ f2.8, Pentax 50mm @ f2.8, střed
Sigma 28mm @ f4.5, Pentax 50mm @ f4.5, střed
Sigma 28mm @ f5.6, Pentax 50mm @ f5.6, střed
Sigma 28mm @ f8, Pentax 50mm @ f8, střed
Sigma 28mm @ f11, Pentax 50mm @ f11, střed

Zde Sigma až do f/2.8 prohrává a od f/2.8 dále jsou výkony podobné. Lze si dobře povšimnout, že Sigma se na kontrastních hranách jemně zelená, Pentax vytváří naopak kontury fialové. Oboje je ale v postprocesu lehce odstranitelné. Lightroom obsahuje pro Sigmu profil, který mimo jiné napravuje i vinětaci a sférické zkreslení. Ale o tom dále.

Sigma 28mm @ f1.8, Pentax 50mm @ f1.7, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f2, Pentax 50mm @ f2, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f2.2, Pentax 50mm @ f2.2, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f2.5, Pentax 50mm @ f2.5, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f2.8, Pentax 50mm @ f2.8, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f4.5, Pentax 50mm @ f4.5, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f5.6, Pentax 50mm @ f5.6, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f8, Pentax 50mm @ f8, pravý dolní roh
Sigma 28mm @ f11, Pentax 50mm @ f11, pravý dolní roh

Na základní cloně je opět mírně lepší Pentax a své vedení si drží až do f/4.5. Poté lze těžko určovat vítěze a skla se spíše drží na stejné úrovni. Dobře si lze také všimnout sférického zkreslení Sigmy. Sférické zkreslení je patrné, na druhou stranu lehce opravitelné. O jeho přínosu (paradoxně) bude zmínka v kapitole „bokeh“. Vinětaci shrneme pouze tím, že objektiv s plně otevřenou clonou vinětuje, s postupným přicloněním vinětace odchází. Na plně otevřenou clonu je třeba rohům přidat přibližně 0.5 EV (ale měřeno to nebylo). Necháme nic nevypovídajících testů a podíváme se na skutečné fotografie.

Sigma v terénu

Pro lepší orientaci zde budou umístěny fotografie celé a následně výřez z nich (1:1), aby bylo možné zjistit, z jakého místa výřez pochází. Nejprve se podíváme na ostrost při plně otevřené cloně, následně při přiclonění až do f/8. Doostřování je necháno tak, jak ho provádí fotoaparát (ačkoli ve fotoaparátu je nastaveno -1, Lightroom stále mírně doostřuje).

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8


Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8


Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8


Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.8


Sigma 28 mm f/1.8 @ f/3.2


Sigma 28 mm f/1.8 @ f/5.6


Sigma 28 mm f/1.8 @ f/8



Při testu v reálných podmínkách objektiv dopadl dle mého názoru podstatně lépe. Již při plně otevřené cloně Sigma podává výborné výsledky a tento výkon patří mezi hlavní přednosti objektivu. Při f/1.8 je velice dobrý přenos kontrastu a barvy jsou krásně jasné. V tom naopak Pentax A 50 1.7 zcela zaostává a podobných výsledku dosahuje až při f/2.8. Vzhledem k ohnisku (42 mm FF EQ) je možné fotografovat i krajinky. Zde jsou výsledky taktéž příjemné, ačkoli se jistě nemohou rovnat nejlepším (a dražším) objektivům.
V čem objektiv ale příliš neexceluje, jsou odlesky v protisvětle. Prasátka chytá extrémně při bočním světle a zaráží mě, že si na to uživatelé nestěžují. Pravda je, že Sigma má více vypouklou přední čočku, což ji činí náchylnější k odleskům. Je ale také možné, že můj kus nemá příliš kvalitní antireflexní vrstvy.

V další kapitole se podíváme na bokeh.

Sigma 28 mm f/1.8 EX DG – bokeh

Devět lamel clony by mohl být příslib pěkného bokehu. Na druhou stranu: hodnotit bokeh je velice subjektivní práce, neboť co jeden může milovat, druhý bude proklínat. Obecně poučky hovoří o tom, že bokeh by měl být jemný a netrhat se (souhlasím), nerušit (souhlasím), vytvářet kolem světelných zdrojů pěkné difrakční kroužky (kulaté), které nemají zářící okraje (tzv. outline efekt), s čímž nesouhlasím a naopak se mi to líbí. Bokeh je tedy všeobecně zdrojem dohadů, a proto nechám hodnocení spíše na každém jedinci. Podrobně si schopnost tohoto skla vytvářet líbivé/nelíbivé pozadí ukážeme na několika fotografiích.
Nejdříve se podíváme na neměnnou scénu, kde si ukážeme změnu bokehu postupným zvyšováním clonového čísla.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Při plně otevřené cloně mají difrakční kroužky plně kruhový tvar. V bokehu si lze všimnout linek, které bývají způsobené zpravidla poškozením antireflexních vrstev, škrábanci na předním či zadním členu, popřípadě nečistotami na těchto místech. Proto jsem se po testu přesvědčil, že je objektiv zcela čistý a zkontroloval bokeh znovu. Nedostavilo se žádné zlepšení, a proto jsem zkusil fotografii v přirozeném světle.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
V těchto podmínkách je problém prakticky neznatelný. Otestovat objektiv na noční scéně jsem zatím neměl možnost (doplním, jakmile budu vědět více) EDIT: problém přetrvává i při noční scéně. I tato Sigma prostě trpí na linky v bokehu.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2
Již při cloně f/2 si lze všimnout, že clona začíná mít tvar devítiúhelníku. To je velice brzy a neznačí to přiliš dobrý výsledek.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.2
Následuje zajímavý obrat, kdy kroužky vykazují opět zcela kruhový tvar. Pravděpodobně to souvisí s výrazným zmenšením difrakčních kroužků, což má za následek nezřejmé devítiuhelníky.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.5
Dále na f/2.5 vykazuje opět mírný příklon (ne výrazný) k devítiuhelníkovému tvaru. Je možné si všimnout, že výše zmíněné linky se postupným přicloňováním ořezávají směrem od okraje. Nikdy jsem se s tímto problémem nesetkal, neumím ho tedy vysvětlit.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.8
Při f/2.8 pokračuje příklon k devítiúhelníku.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/3.5
Při cloně f/3.5 devíti-úhelníkový tvar vrcholí.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/4.5
Clona f/4.5 vytváří o něco menší výrazné devítiuhelníky.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/5.6
Zde již objektiv produkuje pouze malé devítiuhelníky.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/8
Tvar difrakčních kroužků je při cloně f/8 zcela kulatý viz dále.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/11
Zkoumat kroužky kolem světelných zdrojů při f/11 (f/8) nemá příliš smysl, neboť jsou zde už tak nepatrné, že vlastně nelze určit jejich tvar. V této části mě zklamaly jasně patrné linky v difrakčních kroužcích.
Dále si ukážeme, jak si objektiv vede ve reálných situacích, které většinu lidí zajímá mnohem více. Zájemcům o fotografie přímo z fotoaparátu se omlouvám, protože fotografie jemným postprocessem prošly.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/1.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/2.8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/3.5
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/4.5
Pokud bych měl hodnotit bokeh v reálných podmínkách, pravděpodobně bych sáhl po absolutní známce. Ano, může se zdát nervózní a podobně, ale… Bokeh působí dojmem rotace a vytváří hezký 3D efekt. Paradoxně k tomu pomáhá i sférické zkreslení Sigmy. Vzhledem k relativně krátkému ohnisku je vždy i dobře vidět prostředí a při portrétu osobu zcela neizolujete, což může nedodržovat pravidlo o nerušícím bokehu.
Nyní se podíváme na tvorbu hvězdiček u bodových světelných zdrojů.

Sigma 28 mm f/1.8 @ f/5
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/8
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/11
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/16
Sigma 28 mm f/1.8 @ f/22
Na první pohled zaujmou odlesky. První náznak hvězdiček, které jsou vzhledem ke konstrukci clony osmnácticípé, se objevuje při f/5. Každé další přiclonění hvězdy zvýrazní.
Ocením, pokud se ke kvalitě bokehu vyjádříte také vy (v komentářích na konci této recenze).

Sigma 28 mm f/1.8 EX DG – příslušenství a balení

Výhodou vyšší třídy Sigmy je i pěkný obsah balení. Krabice je z objektivů Pentax A 50 1.7, Pentax 18-55 f/3.5-f/5.6 WR a Tamron 70-300 f/4.0-f/5.6 suverénně největší. Sluneční clonu osobně považuji za úplný základ a výrobce by mohl klidně tyto bezcenné kusy plastu přibalovat k objektivu dva.

Nicméně příjemně překvapí obal, který je sice trochu větší, ale svůj obsah jistě ochrání na sto procent. Dále zde je už jen návod a záruční kartička.

Sigma 28 mm f/1.8 EX DG – závěr

Dostali jsme se úspěšně k závěru této recenze. Sigma 28 mm 1.8 EX DG je objektiv, který není vhodný vůbec k ničemu. Pro portréty má o chlup kratší ohnisko, než by se hodilo (ideál něco přes 50 mm při přepočtu na FF). Pro záběry krajiny se hodí širší ohnisko a lepší kresba v okrajích snímku. Na obyčejné nosení a reportáž je příliš velký, pronese se. Nemá tiché ostření a budíte s ním pozornost.
Ano, všechny tyto názory lze formulovat i na základě zhlédnutí technických specifikací. Jenže vše se mění v momentě, kdy objektiv nasadíte na tělo. Dříve jsem vyrážel ven často pouze s objektivem Pentax A 50 1.7. Oproti setovému objektivu nabízel nesrovnatelně lepší světelnost a opticky byl (je) výborný. Bohužel problém byl v případě focení krajiny, kdy se zorný úhel jevil nedostačující, a proto jsem občas přibaloval objektiv Pentax 18-55 f/3.5-f/5.6. Po nasazení Sigmy jsem pomalu přestal nosit nejenom setový objektiv, ale také pevnou padesátku. Ačkoli to není ideální, při fotografiích krajiny lze širší ohnisko simulovat více expozicemi a spojením v počítači. Portréty lze oproti 50 mm objektivu (75 mm FF EQ) fotit i ve stísněných prostorách. Výhodou je, že blíž lze jít vždy, ale odstoupit od fotografovaného objektu nemusí být vždy možné. Jen je nutné dát pozor na perspektivu, která nyní může často udělat paseku a portrétované osobě nelichotivě zvýraznit ty části obličeje, za které se zpravidla stydí. Svoji univerzálnost Sigma dále potvrzuje při použití makra, kdy zvětšení 1:2.9 dovolí i nenáročné focení makrofotografií. Použití mezikroužků je komplikované, neboť se dostáváte nepříjemně blízko přednímu členu (již při ostření na nejkratší vzdálenost 0,2 m je fotografovaný objekt pouze 7 cm od čočky). Je možné, že mám příliš nízké nároky, nicméně neshledávám na tomto objektivu zásadní problém v ani optickém výkonu. Závěrem bych tedy chtěl říct, že Sigma 28 mm 1.8 je pro mě momentálně ideální společník a našel jsem v něm nový základní objektiv.
Rád bych požádal ty, kterým se podařilo tuto recenzi dočíst až do konce, aby se k optickému výkonu (i dalším kapitolám této recenze) vyjádřili.

+ praktické ohnisko
+ zpracování a vzhled
+ výborná světelnost
+ příjemné makro
+ ostrost na plně otevřenou clonu
+ pouzdro a sluneční clona
+ FF ready
+ osobně: BOKEH

– zakřivení roviny ostrosti
– nízká odolnost vůči odleskům
– přepínání mezi AF a MF
– budoucí loupání povrchové úpravy
– rozměr filtrů
– linky v bokehu
– rozměr objektivu a jeho váha
– optický výkon podle MTF měření ???

Na závěr přidávám ještě pár fotografií (expoziční údaje tentokrát jen v exifu):