Cesta na západ USA 2014

Vzhledem ke skutečnosti, že se mě řada lidí ptala na cestu do USA (a rovněž fotografie), rozhodl jsem se vytvořit fotoprůvodce naší návštěvy západního pobřeží.

Volba na konkrétní stát padla na Kalifornii, jelikož zde máme známého. Ten bydlí v Sacramentu, takže naším výchozím bodem se tedy stalo hlavní město Kalifornie.

Původně byl let z Vídně naplánovaný na necelých 19 hodin, nicméně vzhledem k posunou od letecké společnosti a začínající bouřce se celkový čas strávený na cestě do USA prodloužil na téměř 25 hodin. Protože jsme do Sacramenta měli přiletět navečer, zvolil jsem taktiku co nejméně spát a přiletět dostatečně unaven na první noc. Ačkoli jsme doletěli před půlnocí, plán jít spat se samozřejmě nezdařil. Vinu neslo všechno nadšení a 2×1,5l láhve vína, z nichž tu moji jsem kolem šesté ráno téměř udolal.

U Johna domaPo příjezdu, v domě našeho kamaráda

První „noc“ nám ale stačilo pouze kolem čtyř hodin spánku a první den jsme věnovali prohlídce Sacramenta. Tím není myšleno pouze chození po památkách, ale rovněž poznávání amerického stylu života.

Restaurace, kde se zaručeně nacpeteRestaurace, kde zaplatíte při vstupu a můžete jíst dokud neomdlíte

Další den jsme navštívili California State Fair, což je něco jako kolotočáři, výstaviště pro různé firmy a koncerty dohromady.

CaliforniaNápis před vstupem do areáluDaniela, John, SuzyDaniela, John a jeho dcera Suzy

Po tomto lehkém úvodu jsme si na 8 dní půjčili auto a vyrazili na poměrně dlouho cestu po západním pobřeží. V USA je speciální cena pro řidiče pod 25 let, takže na 6.7L pickup jsme nakonec nedosáhli.

Cesta v autěNa cestě ze Sacramenta do LARestaurace Pulp FictionJako v Pulp Fiction

Los Angeles

Do tohoto neuvěřitelně obrovského města jsme dorazili ve večerních hodinách. Nakonec jsme usoudili, že zůstaneme v motelu a připravíme se na následující den.

Výhled od moteluUbytování téměř v centru města. Pouze něco málo přes 30 km k pláži na okraji města

Ráno jsme ihned po snídani vyrazili do Universal Studios Hollywood, kde jsme na atrakcích strávili téměř celý den. Od studií jsem toho příliš moc neočekával, nicméně nakonec návštěvy nelituji. Dobrou volbou bylo vyrazit hned ráno, neboť odpoledne se fronty začaly prodlužovat.

Jurský parkJednou z nejlepších atrakcí byl Jurský ParkVálka světůVelice zábavná o poučná prohlídka studií nabídla i kulisy některých filmů – zde Válka světů od Stevena SpielbergaNápis Hollywood Universal StudiosSpolečná fotka před opuštěním studií

Další zastávkou v LA byl Rainbow bar & grill, což je slavný bar a restaurace kousek od Beverly Hills. Toto místo má zvláštní atmosféru a je oblíbeným lokálem například Lemmyho Kilmistra z Motörhead. Toho jsme zde nepotkali, nicméně ještě před deseti lety byl prý Lemmy buď na turné, nebo v Rainbow baru.

Rainbow bar & grillPřed Rainbow barem, mimo jiné zde dobře vaří

Večer jsme se ještě zajeli podívat na pláž a další den jsme ráno věnovali malé procházce kolem motelu.

Pershing SquarePershing SquareWalt Disney Concert HallDetail Walt Disney Concert HallThe Westin Bonaventure Hotel & SuitesThe Westin Bonaventure Hotel & SuitesFigueroa StreetFigueroa Street

Předposlední zastávku v Los Angeles jsme udělali na chodníku slávy, kde kupodivu nebyl velký problém nalézt naše oblíbence.

U hvězdy Johna Travolty a Slashe

Poslední zastávkou byla Griffithova observatoř. Zde je dobře pozorovatelné celé město (které jsme měli zahaleno v mlze/smogu). Jedna poznámka k Los Angeles: ježdění autem po Los Angeles je nejlepší možnost. Město je neuvěřitelně obrovské a v ulicích se většinou kolony netvoří.

Nápis HollywoodPovinná fotografie nápisu HollywoodLos AngelesČást Los Angeles

A nyní už vzhůru do Las Vegas!

Las Vegas

Přejezd z Los Angeles do Las Vegas jsem si opravdu užíval. Jede se Mohavskou pouští, kde jsou teploty bez problému i více jak 40 °C. Je vhodné udržovat v nádrži dostatek benzínu, neboť běžně jsou od sebe pumpy vzdáleny přes 80 km.

Už se blížíme k Las VegasSprávné americké trucky

Do Las Vegas jsme přijeli v podvečer a první noc jsme spali v Luxoru, kde jsme samozřejmě prozkoumali kasino. Vtipné je, že v Las Vegas bydlíte za stejnou cenu jako v horších motelech. Hlavním cílem kasina (nicméně i návštěvníků) je samozřejmě zahrát si na automatech a nasát tak tu správnou atmosféru Las Vegas. Tuto snahu například podtrhuje fakt, že jakmile v hotelu Luxor zavřete dveře, přestanete chytat Wi-Fi zdarma. Pokud tedy chcete být na internetu, musíte si buď zaplatit za Wi-Fi na pokoji, nebo jít do kasina. Jednoduché a účinné.

Náš pokoj v LuxoruNásledující den jsme prozkoumávali další kasina na Stripu a navštívili například horskou dráhu v kasinu New York. Prozkoumávání hotelů je velice náročné vzhledem k rozdílům teplot uvnitř a venku, takže jsme řadu přestávek vyplňovali příležitostným hraním.PařížChvilku jste v Paříži, chvilku v New YorkuLas VegasEskalátory jsou úplně všudeDruhou noc v Las Vegas jsme naplánovali v hotelu Stratosphere, který je přesně na opačné straně Stripu a má věž, z které lze krásně pozorovat město.StratosphereVěž hotelu StratosphereStratospherePohled na noční Las VegasStratosphereDaniela a tisíce světel s ní

Osobně se mi Stratosphera líbila víc, nicméně nevím, do jaké míry v tom sehrála roli speciální nabídka pivo + Jim Beam za 5$ (řekl bych, že velkou).

KasinoHráli jsme na tzv. Penny machines, kde se vsází po jednom centu, takže trvá velice dlouho prohrát větší obnos peněz. Bohužel nemůžete ani moc vyhrát

Grand Canyon

Další den nás po snídani čekala konečně lokace, na kterou jsem se z fotografického hlediska neuvěřitelně těšil.

Cesta do Grand CanyonuByly dny, kdy jsme se stravovali poměrně jednotvárně

V pozdně odpoledních hodinách jsme dorazili do městečka Williams, které je vzdáleno přibližně 90 km od Grand Canyonu. Jedná se o takové westernové městečko, které těží z faktu, že leží na Route 66.

Williams, westernové městečkoWilliams, u dalších fotografií si určitě nejeden čtenář vybaví film Auta

Před západem slunce jsme dorazili do kaňonu a musím uznat, že toto místo je zcela neuvěřitelné.

My u Grand CanyonuNa hraněPanorama Grand CanyonPanorama při západu slunceU Grand Canyonu„Portrét“ po západu slunceCesta do Grand CanyonuPohled dolůVečerní kaňonVečerní pohled na kaňon, kdy většina lidí už byla pryčCestou zpět do Williamsu jsem i přes nevoli Daniely prosadil alespoň krátké focení noční oblohy. Situace by zcela určitě byla lepší někde uprostřed pouště, ale vždycky to je i o kompromisech.Noční oblohaNad lesem jde vidět záře z Williamsu (pravděpodobně), nicméně i tak bylo vše dobře pozorovatelné i pouhým okemMilky wayOpět Mléčná dráha

Ráno jsme vyrazili na kratší procházku po Williamsu a zejména místních obchodech se suvenýry.

Muzeum a obchod se suvenýryVe Williamsu se vše točí kolem Route 66

Yosemity

Další naplánovanou zastávkou byly Yosemity, kam jsme dorazili kolem poledne. Jedná se o jeden z nejkrásnějších národních parku v USA. Lze zde nalézt sekvoje, vodopády i hory, které lákají horolezce z celého světa.

SekvojeNaše první zastávka byla u obrovských sekvojů

Vodopády tento rok nepředstavovaly příliš atraktivní objekty pro focení, neboť západ USA byl letos sužován velkými suchy. V podvečer jsme vyjeli na Glaciet Point, což místo s jedním z nejlepších výhledů v Yosemitech.

Glacier PointI na Glacier Pointu jsme se samozřejmě zvěčnili

Na západ jsme si vyhlídli krásnou pozici, na kterou jsem se připravil se stativem. Vzhledem k nepřízni počasí jsme pozici chvilku před západem opustili, čehož jsem o chvilku později litoval.

Glacier PointCestou k autu slunce přece jen nakouklo pod mrakyYosemityNedaleko původní pozice jsem se dostal jen o chvilku později

Big Sur a staré Sacramento

Do motelu jsme měli cestu kolem tři hodin, nicméně přesto jsme další den naplánovali návrat do parku. Nakonec jsme se ale rozhodli vyrazit směrem k pobřeží a podívat se na oceán.

Big SurNádherné pobřeží Big Sur, kde jsme se bohužel nezdrželi do večera

Po návratu jsme strávili nějaký čas v Sacramentu, kde jsme prozkoumali historickou část Sacramenta. Pro představu obrovských v vzdáleností: celkem jsme za tento týden najeli 3 200 km.

Old SacramenroOld Sacramento

San Francisco

Samozřejmě jsme nemohli vynechat návštěvu San Francisca, kam jsme se vydali spolu se Suzy.

Painted LadiesPrvně jsme se vydali historickým domům Painted Ladies, což nejsou ale ty za náma (u Painted Ladies bylo moc turistů)Golden Gate ParkDalší zastávku jsme udělali v Golden Gate ParkuPacifikAčkoli se nám cesta bez bot k oceánu nezdála dlouhá, opak byl pravdou a šlapky jsme cítili ještě hodně dlouhoGolden Gate BridgeDaniela a Suzy u Golden Gate Bridge

Celou dobu jsem v USA bojoval s myšlenkou, zda má smysl fotit například samotný Golden Gate Bridge, když po zadání příslušného hesla do Google lze najít tisíce a tisíce lepších fotografií konkrétní památky. Pro autora to smysl má, o smyslu pro ostatní ale pochybuji.

Lombard StreetJízda po Lombard street

Jízdu po San Franciscu považuji za velice zábavnou. Kopce jsou opravdu prudké a mimo jiné pro všechny velké města, kde jsme byli platí, že po dálnicích vedoucích v městech se jede buď 100 km/h, nebo vůbec.

Dále jsme se byli podívat na molo 39 (Pier 39), což je oblíbené místo pro slunění mnoha tuleňů.

Jelikož jsme všechny velké města viděli z náhledu, nejinak tomu bylo v případě San Francisca.

Twin Peaks 1Pohled z Twin Peaks na část S. F. V dálce je v lehkém oparu Golden Gate BridgeTwin Peaks 2Daniela na Twin Peaks

Lake Tahoe

Ze San Francisca jsme přijeli až pozdě v noci a ráno nás čekal výlet k jezeru Lake Tahoe.

Lake TahoeLake Tahoe z první zastávky lanovkyLake Tahoe lanovkaS kamarádem Johnem Vybiralem na lanovceČipmánekJak v Yosemitech, tak v Lake Tahoe je mnoho čipmánků, kteří se vyznačují tím, že jsou zcela zvyklí na lidí a pokud si například nehlídáte jídlo, ihned se ho zmocní

Dále jsme navštívili Olympijskou vesničku ve Squaw Valley, kde se hry konali v roce 1960, ale vypadá to tam, jako by skončily právě včera.

Squaw ValleyDaniela v Olympijské vesničce

Vinice Naggiar a návrat domů

U Johna domaTrocha odpočinku po návratu z Lake Tahoe u Johna L. doma

Dále jsme podnikli výlet do vinic Naggiar kousek od Sacramenta.

Vinice NaggiarVinice jsou zde zcela závislé na uměle závlaze. Hrozny jsou ve zralosti přibližně 3 týdny před našimiKapela Nathan Owens & Sounds of MotownKapela Nathan Owens & Sounds of MotownDopis jmenoS hudebníkem ze skupiny Nathan Owens & Sounds of MotownDaniela a JohnDaniela a John

Další dny jsme věnovali návštěvám rodiny od Johna a jeden den odpočinku u bazénu.

Letiště WashnigtonVýchod slunce na letišti ve Washingtonu

Návrat do Evropy je naprosto bezproblémový. Zatímco při vstupu do USA musíte absolvovat rozhovor na imigračním a celkově probíhají poměrně důkladné kontroly, při návratu nám pouze zkontrolovali, že máme evropský pas.

Často jsem dotazován, co bylo v USA nejlepší. Za nejlepší nápad považuji půjčení auta a procestování části na vlastní pěst. Kdybych si musel vybrat pouze jednu lokaci, pravděpodobně bych se rozhodoval mezi parkem Yosemite a Grand Canyon.

Nevýhodou v létě je neuvěřitelné množství turistů. Kalifornie je opravdu přecpaná a občas člověk přemýšlí, jestli jít s tím stádem a nevyrazit radši někam do klidnějších oblastí. Nakonec se ale jedná o úžasný zážitek a něco zcela nového. Mladší generace (nejenom) značně ovlivněná Hollywoodskými filmy zajásá nad faktem, že vidí kulisy mnoha filmů na vlastní oči a všichni ostatní ocení nádhernou přírodu.

2 thoughts on “Cesta na západ USA 2014

  1. […] jsem se článek pojmout mírně odlišným způsobem než minulý rok. Pokud se máte v plánu dozvědět spoustu cestopisných údajů, naplánovat si podobnou cestu […]


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*