Pentax K-3 – recenze fotoaparátu

Pentax K-3 dorazil na trh v prosinci 2013 a nahradil dosavadní vlajkovou loď Pentax K-5II/K-5II’s. Vzhledem k faktu, že Pentax K-5II představoval pouze mírné vylepšení modelu K-5 z roku 2010 (AF a zadní LCD displej), jedná se tedy o náhradu po více než třech letech. Tento poměrně dlouhý čas s sebou přináší i velké očekávání.

Předem bych čtenáře rád upozornil, že se nejedná o recenzi v právem slova smyslu. Vzhledem k faktu, že jsem si fotoaparát koupil pro vlastní použití a nepovažuji se ze nejodolnějšího jedince schopného čelit tzv. post-buy syndromu, nemůže se tedy z principu jednat o zcela objektivní zhodnocení fotoaparátu. Mé osobní zkušenosti z používání fotoaparátu se dozvíte v následujících kapitolách.

Klíčové vlastnosti Pentaxu K-3 jsou:
– 24.4 Mpx APS-C CMOS senzor bez anti-aliasing filtru
– Anti-aliasing simulátor pomocí stabilizace
– zaostřovací modul SAFOX 11 s 27 zaostřovacími body (25 křížových)
– hledáček s 0.95 zvětšením a 100% pokrytím
– 8.3 snímků za sekundu
– 1920×1080 video (30p), 1280×720 (60p)
– dva sloty na SDHC karty
– ISO 100-51 200
– 3.2″ LCD displej s 1037k body
– tělo z hořčíkové slitiny

Pentax K-3 – zpracování a konstrukce

Dosud jsem používal entry-level zrcadlovku Pentax K-x, a proto se budu často opírat o srovnání staršího entry-levelu s top Pentax modelem současné doby. Tělo je vyrobeno z hořčíkové slitiny, ale jestli to má opravdu význam nemohu říct, neboť se destrukcí fotoaparátů hlouběji nezabývám. Nicméně jakmile vezmete do ruky K-3 po předchozím držení K-x, máte pocit, že držíte tank (což je mimo jiné dáno nárůstem váhy z 580 g na 800 g). Grip není největší, ale jeho tvar se povedl (K-3 je vůbec velikostně poněkud menší fotoaparát). Bez battery gripu nastává poněkud problém s malíčkem, ale velký výřez na prostředníček situaci zachraňuje. Jakmile si jednou na tento výřez zvyknete, jen těžce se vám s ním loučí. Na K-x byl problém v příliš malé velikosti a hloubce výřezu, což po mnoha hodinovém focení působilo destruktivně na našeho kamaráda používaného při vyjádření nelibosti k nějaké osobě. Zde už je vše v pořádku a k úchopu až na výtku k menší délce gripu nemám výhrady.

LCD displej s úhlopříčkou 3.2″ a 1037k body představuje současný standard. Vzhledem k poměru stran 3:2 zobrazuje nyní fotografie na celé ploše. Displej je velice jemný a poměrně dobře plní svůj účel při kontrole ostrosti fotografií. Samo za sebe hovoří číslo 450ppi. Pokud tomu nerozumíte, displej s pětinásobkem pixelů toho na K-x je prostě super a je radost si na něm prohlížet fotografie. Jen doporučuji zobrazovat histogram, popřípadě lehce ztmavit displej v menu, neboť fotografie se na něm zdají světlejší, než ve skutečnosti jsou. 2.4. 2013 – Tak jsem si vzpomněl, že většina výrobců údává počet bodů displeje způsobem reálný počet bodů * 3 (RGB). To znamená, že reálně displej dosahuje jemnosti jen asi 150 ppi.

Hledáček nabízí zvětšení 0.95x (50 mm zaostřeno na nekonečno) a 100% pokrytí. V rámci APS-C zrcadlovek se jedná o špičkové číslo, nicméně při převodu na full-frame ekvivalent se jedná o poměrně průměrných 0.63x. Situaci může značně vylepšit očnice PENTAX O-ME53, která nabízí 1.18 zvětšení. Po nasazení na hledáček K-3 získáváme hledáček s FF ekvivalentním zvětšením téměř 0.75x (nedělám si ale tak úplně iluze, že bychom podobným počítáním došli k závěru, že hledáček je lepší než např. u Nikonu D800 – 0.7x zvětšení). Faktem ale je, že po tomto vylepšení se dá již poměrně úspěšně manuálně ostřit (85 mm f/1.4).

Na levé straně stojí za zmínku nový hrb. Zde si dovolím menší vsuvku:
Pokud něco nechybí fanouškům Pentaxu, je to neustálé optimistické očekávání něčeho převratného. Při prvních dostupných snímcích K-3 se čile diskutovalo, co bude zmíněný hrb obsahovat. Myšlenek byla velká spousta, ale nejvíce se mi líbil nápad s malým kompresorem (ačkoli byl myšlen z legrace). Focení by v tomto případě probíhalo tak, že vždy, když bychom vyfotili snímek, ozvalo by se „click, pssshh“. Bylo by to vtipné, unikátní, a převratné, nicméně nestalo se a máme zde pouze hloupý jack na sluchátka.

Nové tlačítko „AF mode“ mění způsob automatického ostření v kombinaci s rollery (AF-S, AF-C, AF-A přední roler, výběr bodů zadní roller).

Na horní straně tradičně nalezneme stavový monochromatický displej. Ačkoli se to podle fotografie nezdá, dokáže zobrazit opravdu mnoho informací:

• ty běžné, jako je čas, citlivost, clona, stav baterie, zbývající snímky
• náklon fotoaparátu
• co na kterou kartu ukládáme, popř. kterou využíváme
• způsob zaostřování
• info o aktivním HDR, GPS, Wi-Fi, časovači, dálkové spoušti, M.UP.
• módy blesku
• způsob měření expozice

Nová je přepracovaná závěrka s opravdu tichým chodem a má nyní udávanou životnost 200 000 expozic. Zvukový projev závěrky byl vynikající již u K-5 a zde je ještě o něco lepší. Oproti K-x se extrémně zlepšila i plynulost pohybujících se mechanických částí a vibrace při expozici sotva cítíte. Potěší i absence zbytečného mlácení zrcadlem při focení v liveview. Zde je srovnání zvukového projevu K-x (první expozice) a K-3 (druhá expozice).

V další kapitole se zaměříme na ovládání fotoaparátu, autofocus a záchytné ostření.

Pentax K-3 – ovládání, AF a záchytné ostření

Volič expozičních režimů má zámek i mechanismus pro jeho vyřazení, což je jednoznačně nejlepší řešení (ačkoli již dříve ho měl Olympus). Jinak volič obsahuje mimo běžně používané režimy i speciality, které si lehce popíšeme. Klasikou je TAv, tedy volba času, clony a automatický dopočet citlivosti. Velice vhodné pro sport, popřípadě i reportáž. Méně klasický je režim X mající čas pevně nastaven na 1/180 (synchronizační čas pro blesk) a režim B (bulb). Dále zde máme U1, U2 a U3, které umožňují uložit kompletní nastavení fotoaparátu do vlastních režimů (mimochodem u K-5 bylo vlastních pozic pro nastavení 5). Ostatní režimy jsou dobře známé i u ostatních výrobců, a proto není nutné se jimi zabývat.

Za naprosto famózní považuji menu s výběrem akcí rollerů a zeleného tlačítka při různých expozičních režimech. Vše je na jednom místě a ergonomii si lze přizpůsobovat podle vlastního uvážení.

Z hlediska rozmístění ovládacích prvků se nedá nezatleskat umístění AF-ON tlačítka. Nyní se nachází opravdu pod palcem a oproti K-5 se jedná o jasné ergonomické plus.

Z takzvaných drive módů máme na výběr sériové snímaní (H, M, L), zpoždění spouště, dálkové ovládání, expoziční bracketing, předsklopení zrcátka v kombinaci s dálkovou spouští (s libovolnou prodlevou), multiexpozice, intervalové snímání a intervalové snímaní do multiexpozic. Nastavení redukce šumu je zcela uživatelsky volitelné, nicméně za vhodnější považuji v případě potřeby odšumovat v počítači.

Vzhledem k mé zálibě v používání záchytného ostření, popíšeme si tuto funkci trochu podrobněji. Jedná se o funkci dostupnou na všech zrcadlovkách Pentax od roku 2008, která zajistí spuštění závěrky při potvrzení zaostření středovým bodem. Tato funkce má tyto zásadní omezení:

• záchytné ostření je pohodlné pouze s manuálním objektivem, ačkoli použít se dá i s AF objektivy
• omezeno pouze na středový bod (subjekt umístěn uprostřed)
• limitem je f/1.6-f/1.8

Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/1.8, ISO 125, větší ořez

Obzvláště zajímavé je záchytné ostření ve spojení s 8.3 fps K-3. Ačkoli na to vývojáři z Pentaxu zatím nepřišli, předvídat pohyb není nikterak složité. Cvikem a učením se lze dosáhnout něčeho, co bych s trochou nadsázky a špetkou marketingu nazval „Predictive Manual Focus Continuous TM“. Abychom se ale vrátili k zprovoznění této funkce:

• v C4-25 je nutné aktivovat záchytné ostření
• nastavit sériové focení
• opravdu důkladně si osvojit ostřící dráhu objektivu (to zejména z důvodu prodlužující se dráhy objektivu se zkracující se ostřící vzdáleností)
• chvilku to zkoušet místo troubení na internet, že to nejde

Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/1.8, ISO 400, ne zcela přesně zaostřeno

Jistě nad tímto spoustu profesionálů mávne rukou a označí mě za troubu, který neví, jak dobře prediktivní autofocus funguje u konkurence, ale zcela otevřeně uznávám, že ostření na pohyb je velká slabina Pentaxu.

Nicméně fotografování je i o hledání cesty, jak si poradit přes nepřející podmínky. Zde je ukázka krátké série.

Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/1.8, ISO 320

Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/1.8, ISO 400

Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/1.8, ISO 400

Pozitivní je rozhodně znásobení počtu zaostřovacích bodů z 11 na 27 (z toho 25 křížových). I přes tento nárůst mám ale pocit, že se plocha zaostřovacího bodu příliš nezmenšila. Stále není možné při portrétu ostřit přímo na oko a AF se může chytat řas (popřípadě i obočí). Spolehlivost i rychlost při AF-S je vynikající (nárůst rychlosti motorku v těle je oproti K-x obrovský). AF-C nedokážu zcela přesně zhodnotit, neboť mé objektivy nejsou pro jeho testování ideální. Do recenze bude později dodána zkušenost se Sigmou 150-500 s HSM ostřením. Dosavadní zkušenosti jsou následující:

• SMC Pentax 50 mm f/1.8: ostření na psa nezvládá
• Sigma 28 f/1.8: ve větší vzdálenosti psa zvládá, při přiblížení již ne
• SMC Pentax 16-45 f/4: pohyb na nejdelším ohnisku zvládá (i vzhledem ke světelnosti)

Pentax K-3 – obrazová kvalita

Srdcem přístroje je 24 Mpx CMOS senzor bez anti-alias filtru. Hned ze začátku musím zmínit, že nejsem příznivcem vysoké pixelové hustoty (jediný její přítel, kterého znám, je marketing). Současný trend udělal z kompaktních fotoaparátů nepoužitelné krámy a nerad bych byl svědkem stejného procesu u APS-C.

Problémem není jen samotný šum, ale i difrakce, jejiž teoretický limit při APS-C čipu s 24 Mpx je méně než f/8. Z tohoto důvodu doufám, že se rozlišení na těchto snímačích nebude nadále zvyšovat.

Šum
Nejprve se podíváme na srovnání šumu u výřezů 1:1 z 12 Mpx (výřez z K-3 zmenšen). Pro zobrazení většího náhledu klikněte na obrázek.

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 400

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 800

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 1600

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 3200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 6400
K-3 nad K-x vítězí o 1-1,5 EV. Následující výřezy jsou ekvivalentní 1:1 z 24 Mpx (výřez z K-x zvětšen).

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 400

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 800

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 1600

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 3200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 6400
Situace je pochopitelně velice podobná, neboť se jedná o stejné fotografie (pouze větší výřez). Je zde dobře vidět benefit vyššího rozlišení, ačkoli člověk by za 4-5 let vývoje očekával o něco více. Naštěstí se ale nenaplnily mé původní obavy z toho, že K-3 bude mít větší problém s odstupem signálu od šumu než K-x s 12 Mpx.

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 400

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 800

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 1600

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 3200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 6400

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 12800

Opět výřezy 1:1 z 24 Mpx. Za nevyrovnanou expozici se omlouvám, nicméně již při venkovních testech fotoaparáty při stejném nastavení neexponovaly zcela stejně. Zde se do toho zamíchal ještě Metz, takže jsem se rozhodl nesnažit se expozici vyrovnávat v editoru.

Níže se podíváme ještě na srovnání oranžové, kde K-x se drží poměrně věrně předlohy, zatímco K-3 vykouzlila barvu, kterou jsem vůbec neviděl. Tento problém jsem zaznamenal pouze při focení s bleskem. Naopak při světle například halogenových žárovek se předlohy lépe drží K-3.

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100, ukázka problému K-3 s oranžovou
Jako poslední z hlediska šumu si ukážeme low light test na stejné scéně. Omlouvám se za rozmazané citlivosti 200 a 400 u K-3.

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 400

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 800

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 1600

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 3200

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 6400

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 12800

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 25600

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 51200
Detaily
K testování detailů v obraze byl zvolen extrémní výřez automobilu na parkovišti. Opět připomínám, že se jedná o srovnání 12 Mpx fotoaparátu s AA filtrem proti 24 Mpx fotoaparátu bez filtru.

Použitý objektiv: SMC Pentax 50 mm f/1.8

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100
Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 200
Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 400
Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 800
Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 1600
Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 3200
Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 6400
Pokrok je znát a vítězství je opět na straně novějšího modelu. Nicméně nedá mi to nenapsat, že jsem od fotoaparátu s dvojnásobným rozlišením a bez AA filtru očekával o něco více. Je možné, že chyba je na straně objektivu (SMC Pentax 50 mm 1.8), nebo v cloně f/8 (což už může při 24 Mpx APS-C čipu způsobovat difrakci). Na druhou stranu jsem měl v úmyslu simulovat použití na krajinu, kde f/5.6 je pro zcela kvalitní okraje často nedostatečné.

Test na portrétu si ukážeme na následující situaci. Po kliknutí na fotografii se zobrazí původní verze bez ořezu.

Vlevo Pentax K-x, vpravo Pentax K-3 – ISO 100
Rozdíl bez zvětšení je téměř zanedbatelný a při zmenšení obou snímků na 12 MPx je nutné zkoumat kresbu skutečně pixel po pixelu. Pravdou je, že Pentax K-x byl v době svého vydání považován po obrazové stránce za opravdu vynikající. Výrobce pravděpodobně nepoužil nikterak silný AA filtr a čip je celkově i na dnešní dobu naprosto dostačující. Mám také pocit, že Pentax K-x trpí dokonce více na moiré než K-3.

Další ukázky z určitých důvodů neposkytuji v původním rozlišení, nicméně po kliknutí na obrázek se zobrazí výřez 1:1 tváře.Pentax K-3, Samyang 85 mm f/1.4, 1/180, f/8, ISO 100Pentax K-3, Samyang 85 mm f/1.4, 1/180, f/5, ISO 100

Portrét na f/8 dosahuje o něco nižší ostrosti než portrét na f/5. V poslední části je možné si prohlédnout portrét na f/3.2, který je z pohledu ostrosti dle mě nejlepší.

Pentax K-3 – video

Hned na úvod je vhodné zmínit, že K-3 není stroj zcela optimalizovaný pro natáčení videa (ačkoli marketing se nám tuto myšlenku pokoušel před vydáním fotoaparátu vnuknout). Na těle se nám objevil nově jack na sluchátka, v podpoře manuální video a ovládání zvuku (např. i skrze připojený mikrofon). Fotoaparát podporuje následující režimy:

• 1920×1080 při 60i, 50i, 30p, 25p, 24p
• 1280×720 při 60p, 50p, 30p, 25p, 24p

To samo o sobě představuje dobrý potenciál a fotoaparát v tomto ohledu nikterak nezaostává za konkurencí.

Nadějnou výbavu ale téměř pohřbívá zvolený kodek H264. Ačkoli se jedná o moderní, podporované a datově úsporné řešení, problém je v jeho nekompromisnosti k dobré expozici. Abychom dosáhli dobrého kompresního poměru, je nutné data zjednodušovat, spojovat a ořezávat. Máme-li někde přepal, není důležité, že v jednom z kanálů se nám skryla informace, ale výsledek je vyhodnocen jako čistá bílá. Tzv. „tahání ze stínů“ není taktéž moc dobře možné, neboť černá je opět jednoduše černá (datový tok je při 1920×1080 30p přibližně 21 Mbps).

Poměrně zajímavou funkcí je intervalové video, kdy si nastavíme prodlevu mezi jednotlivými snímky, dobu snímaní a výsledkem je video až s rozlišením 4K. Za nejvíce pozitivní považuji na této funkci fakt, že v Pentaxu pravděpodobně vědí o 4K videu a v budoucnu nám ho snad přinesou i pro normální video mód.

Nyní si porovnáme kvalitu videa ve srovnání se statickým snímkem. Video, z kterého byl pořízen srovnávací snímek, bylo natáčeno v rozlišení 1920×1080 30p. Fotografie má přibližně 1.2x dodatečný ořez, aby úhel záběru odpovídal tomu ve videu.

Snímek z videa – 1920×1080, 30p
Snímek z videa – 1280×720, 60p
Statický snímek, ISO 100
Původní snímek bez ořezání, ISO 100
Ačkoli je jasné, že kvalita videa se statickým snímkům blížit nemůže (vzhledem ke způsobu, jakým se obraz z čipu vyčítá), v porovnání s fotografií je rozdíl až zarážející. Podobné scény ale nejsou pro testování videa úplně příznivé (příliš malé detaily). Jak si ukážeme na ukázkách níže, video vždy nevypadá tak zle.

Zajímavou kapitolou (a nutno podotknout, že i smutnou) je stabilizace. Ačkoli Pentax léta vyvíjí stabilizaci čipu, rozhodl se v tomto případě použít elektronickou stabilizaci. To s sebou přináší již výše zmíněný 1.2x crop faktor, popřípadě problémy například při nečekaném vstupu subjektu do záběru (trhnutí záběru). Implementace této stabilizace, co se účinku týče, se poměrně povedla, nicméně zatímco plovoucí čip při stabilizaci nedělá extrémně rychlé pohyby, softwarová stabilizace je schopná při určitých podmínkách trhat s obrazem jak o život.

1920×1080, 30fps

1280×720, 60fps, zpomaleno dodatečně v počítači na poloviční rychlost

Postupné zvyšování citlivosti až na ISO 3200 (spolu se změnou clony)

Ukázka z natáčení 1

Ukázka z natáčení 2

Pentax K-3 – závěr recenze

Jelikož recenze nemá zrovna mnoho kapitol a nepopsal jsem v nich zdaleka všechny aspekty fotoaparátu, pokusím se některých věcí dotknout alespoň zde, v závěru.

Za krátké připomenutí stojí podpora FluCard, což je Wi-Fi karta od Pentaxu. S její pomocí lze fotoaparát ovládat z chytrého telefonu, popřípadě skrze Wi-Fi sdílet fotografie. V dnešní době v této cenové kategorii bych Wi-Fi a GPS očekával přímo zabudované ve fotoaparátu. Lehce kuriózní je, že ačkoli fotoaparát disponuje USB 3.0 portem, v balení nenalezneme kabel pro jeho využití. Známou vlastností Pentaxů je jejich utěsnění vůči lehčím vlivům počasí.

Nový model přinesl konečně spolehlivé měření expozice s bleskem (P-TTL). Co příliš pozitivní není je fakt, že při použití P-TTL je znatelný shutter lag. Odhadem bych to viděl na něco kolem 0.1 sekundy a osobně doufám, že Pentax tento problém opraví v podobě nového firmwaru. Další vlastností, kterou jsem zaznamenal, je náchylnost k přepalům při první fotce s P-TTL. U následujících fotek již k přespříliš silnému záblesku nedochází a záběr je exponován správně. 8.4. 2013 – Po důkladném otestování musím říct, že přepal se objevuje vždy při první fotce po aktivaci expozimetru (přibližně 20 sekund neaktivity). Problém se objevuje s bleskem Metz 50 a výrazně komplikuje jeho využití. Uvidím, zda problém vyřeší update firmwaru a o výsledku vás opět informuji zde v recenzi.Samyang 85 mm f/1.4, 1/180, f/3.2, ISO 100 – kliknutím výřez obličeje

Z hlediska používání je K-3 opravdu čirá radost z focení a již během pár dní začíná být její ovládání návykové.

Jedinou slabinu, kterou jsem oproti K-x našel, je výdrž na baterii (s K-x jsem na jedny baterie dosáhl k tisíci snímkům). Přesné číslo fotografií na jednu baterii jsem neměřil, ale čistě subjektivně bych to (při častém měnění nastavení v menu a kontrole fotografií na displeji) viděl na něco kolem 400-500 snímků.

Recenzi jsem slíbil na tento týden (a proto i vychází), nicméně jsem měl v plánu ji odložit, neboť příští týden strávím focením s K-3 několik desítek hodin. Ačkoli nic neslibuji, je možné, že poté zde ještě pár řádků doplním. 10.4. 2013 – recenze doplněna o nové fotografie a pár zkušeností.

Celkové zhodnocení je následující:

+ konstrukce fotoaparátu
+ možnosti a funkce (intervalové snímání, drive módy, vlastní předvolby)
+ více detailů ve snímcích
+ grip a ergonomie
+ AF tlačítko tam, kde má být
+ přesný a rychlý AF-S
+ rozlišení umožňuje v případě nouze výrazný ořez

– 24 Mpx je zbytečně mnoho, praktický přínos velice malý, jedna fotografie přibližně 30 MB
– 1.2x crop u videa a softwarová stabilizace
– použit příliš úsporný kodek u videa
– kontinuální ostření (zejména predikce) nedosahuje na konkurenci ve stejné cenové hladině
– slabší výdrž na baterii
– menší velikost těla
– problémy s oranžovou v určitých situacích
– shutter lag při P-TTL
– přepal první fotky po aktivaci expozimetru při P-TTL

Na samý závěr máte možnost prohlédnout si ukázkové fotografie v plném rozlišení buď ve formě galerie (snížené rozlišení), nebo zde na stránce (po kliknutí plné rozlišení). Doporučuji k bližšímu zkoumání fotografie stáhnout, neboť prohlížeče je zpravidla v plném rozlišení neumějí správně interpretovat a mohou se poté zdát přeostřené (ačkoli doostřované nejsou), popřípadě více zašuměné.

Fotografie mají aplikovány základní úpravy jako je kontrast, saturace atd., což může mít negativní vliv na množství šumu. Na druhou stranu neupravených souborů se všude povaluje spousta.

Samyang 8 mm f/3.5, 1/25, f/6.3, ISO 400, +0.7 EV v editoru
Sigma 28 mm f/1.8, 1/60, f/2, ISO 200
Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/1.8, ISO 1000
Pentax 16-45 mm f/4, 1/160, f/9, ISO 100
Sigma 28 mm f/1.8, 1/60, f/2, ISO 100
SMC Pentax 50 mm f/1.8, 1/180, f/8, ISO 200
Samyang 85 mm f/1.4, 1/1000, f/1.8, ISO 125
Sigma 28 mm f/1.8, 1/500, f/1.7, ISO 100
Samyang 85 mm f/1.4, 1/1250, f/2, ISO 100
Samyang 85 mm f/1.4, 1/500, f/1.8, ISO 100
Samyang 85 mm f/1.4, 1/1600, f/1.8, ISO 100
Samyang 8 mm f/3.5, 1/320, f/7.1, ISO 100

Na jakékoli dotazy rád odpovím zde v komentářích. Pokud se vám recenze líbila, můžete ji také doporučit na Google, popřípadě dát like na facebooku.